Procestovala už 70 zemí a nekončí, na Antarktidu se plavila na stoleté plachetnici

Do žádné země se nevrací dvakrát.

Stála na jednom z posledních ledovců v Africe. Kempovala pod vulkánem na Kamčatce iv Egyptě v poušti. Tři týdny se plavila do Antarktidy a zpět na stoleté plachetnici. Vedle toho přednáší na Univerzitě v Cáchách, vede dvanáctičlenný tým, který zkoumá neutrina v Institutu jaderné fyziky výzkumného centra Jülich v Německu.

Lívia Ludhová žije mimo Slovensko už přes dvacet let. Patří mezi renomované vědkyně a ve volném čase cestuje po světě. Dosud prošla už 70 zemí a nekončí.

Pokud pandemie dovolí, chystá se do Uzbekistánu, Namibie a na ruský ostrov Wrangel, protože by chtěla vidět lední medvědy.

V rozhovoru hovoří o svých zážitcích z extrémních cest, ale také o vědě, hoaxech ao tom, proč nezůstala žít na Slovensku.

Jaké nejextrémnější místo jste dosud navštívili?

Naposledy to byla Antarktida. Plavila jsem se na plachetnici postavené někdy začátkem 20. století. Extrémně to bylo i pro moji mořskou nemoc během několikadenní plavby přes Drakův průliv, který odděluje Jižní Ameriku od Antarktidy. Věděla jsem, že je to moje slabší stránka, ale doplavit se na tak jedinečné lodi na zcela izolované místo stálo za to.

Jak jste se k takové cestě dostali?

Sen jít do Antarktidy jsem měla už dávno. Splnit si ho však stojí spoustu peněz a nechtěla jsem jet velkou výletní lodí. Nemám ráda, když je na takových plavbách mnoho lidí, může to totiž ovlivnit i počet zastávek. Můj bývalý spolužák z geologie mi dal tip na tuto expedici. Jeho kamarád na ní fotografoval. Když jsem viděla loď, řekla jsem si, to je ono! Takhle se zvyknu rozhodovat. Spontánně.